obec Prysk

Historie 1406 - 1914

V době vzniku obce drželi českokamenické panství páni z Michenic a od roku 1406 Hynek Berka z Dubé a Hohenštejna. Hynkův syn Jindřich panství r. 1428 prodal Zikmundovi z Vartenberka a na Děčíně.

V roce 1421 vpadli husité do severních Čech. Koncem května Zikmund z Vartenberka požádal Lužičany o pomoc, a jelikož se tato nedostavila, uzavřel s kališníky mír, takže krajina zůstala bojů ušetřena – útrap válek nikoli. Nebezpečí válečného konfliktu však znovu vypuklo, když husité r. 1426 zabrali Českou lípu. V červnu 1426 zvítězili ve velké bitvě u Ústí nad Labem. I tentokráte se našemu okolí vyhnuli, zato vpadli do Lužice, proti které povstali i pomstychtiví Vartenberkové. Tento mnoholetý rozbroj měl smutný konec. Zikmund a jeho synové klesli na úroveň lapků. Zikmund byl později v jižních Čechách zajat a v Jindřichově Hradci vydán hladomoru. Jeho synové Jan a Jindřich pěstovali ještě dále pěstní právo. Když v roce 1439 král Albrecht zemřel, byly poměry v zemi velmi nejisté.

V květnu r. 1440 zahnali Lužičtí Jana a jeho vojsko až k České Kamenici a dobyli hrad Frývaldov. Totéž učinili v říjnu r. 1442, kdy vojsko v počtu 9000 mužů vtáhlo do Čech. Frývaldov se od té doby jmenuje Pustý zámek. Jan musel uzavřít mír a prodal roku 1450 panství Česká Kamenice svému synovci Janu II. z Vartenberka, který se stal zemským fojtem Lužice. V době, kdy vedla panství vdova po Janu II., panoval klid a pořádek v naší zemi Vnuk Zikmunda českokamenické panství v roce 1511 prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy a Lichtenberka. Od něho koupil panství již v roce 1515 Hanuš ze Solhausu a jeho bratr Bedřich ho v r. 1535 prodal zpět Prokopovi z Vartenberka, synovi bývalého majitele Zikmunda. V r. 1613 zabral zemský soud panství pro dluhy Prokopovu vnukovi Janovi z Vartenberka, synovi bývalého majitele Zikmunda. V r. 1613 zabral zemský soud panství pro dluhy Prokopovu vnukovi Janovi z Vartenberka a r.1614 bylo prodáno Radslavovi Kinskému z Vchynic a na Doubravské hoře. Po zavraždění jeho synovce Viléma Kinského v Chebu v roce 1634, bylo panství zabaveno, již roku 1635 je však získal Vilémův synovec Jan Oktavián Kinský na úhradu svých pohledávek. Od té doby drželi panství Kinští.

V r. 1574 a 1577 došlo k velkým živelným pohromám, které způsobily škody na majetku. Louky a pole byly zaplaveny a voda odplavila a strhla vše co jí bylo v cestě.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 došlo k silné rekatolizaci obyvatelstva. Rodiny, které nechtěly akceptovat katolickou víru, musely opustit domov a odejít do exilu.

V roce 1690 se účastnili selského povstání obyvatelé Prysku. Povstání bylo násilím potlačeno a předepsané vrchnostenské dávky byly ještě zvýšeny.

V roce 1713 řádil mor. Po jeho překonání ustanovil děkan Teigel z České Kamenice ve své farnosti 21. listopad dnem slibu, který se dodnes dodržuje. Morové jámy byly údajně vyhloubeny nedaleko školního kamene.

Válečný rok 1757 připomíná pamětní deska umístěná na zdi kostela. Podnětem byl záznam ve zdejší farní knize o úmrtí poručíka Plaschkovitze, který byl zastřelen pruskými vojáky v chřibském lese.

V roce 1770 nastala bída. Hlavní potravou se staly brambory, které se dříve dávaly jen dobytku. Téhož roku byla nařízeno sčítání obyvatel a domy byly očíslovány. Roku 1775 vypukly znovu selské nepokoje. Vzbouřenci táhli společně se sedláky z České Kamenice k zámku, aby předložili svoje požadavky. Nastalo pak zmírnění roboty.

Roku 1779 navštívil tento kraj císař Josef II. Rok před tím bylo v České Kamenici a okolí mnoho Prušáků. 600 mužů zemřelo na neštovice a byli pochováni na vojenském hřbitově. V roce 1782 byl v Horním Prysku ustaven chudinský úřad. Josef Rösler se ujal služby jako otec chudých, jeho bratr Franz Rösler z Varšavy tuto činnost hojně podporoval . Celá rodina si vůbec zasloužila čestné uznání v historii obce. Roku 1804 bylo hornickým substitučním soudem v České Kamenici dovoleno Prysku pokusně dolovat uhlí. Pokusy byly bohužel bezvýsledné. V čase napoleonských válek v srpnu r. 1813 se zde usadili Francouzi. Lidé zakopávali na nepřístupných místech svůj majetek. Z té doby pochází pojmenování „francouzské díry“. U Polevska se Francouzi utábořili, sklidili a snědli všechnu řepu z polí. Rychtář Gellert z Horního Prysku byl francouzskými vojáky zajat pro špionáž, neboť byl přistižen jak je pozoruje. Byl propuštěn s příslibem, že druhý den uspořádá bohatou hostinu. Rychtář tak skutečně učinil, čekal však marně, Francouzi téže noci opustili krajinu.

17. července r. 1814 se na základě krajského úřadu konaly mírové slavnosti.

V letech 1822-1826 byla vystavena císařská silnice vedoucí z České Kamenice do Nového Boru. V téže době byla na pryské silnici na Füllerových pozemcích, patřících k Horní Kamenici, postaveno několik domů, pro které se začalo užívat jméno Füllerdörfel (Vesnička), poprvé doložené v roce 1835. Českokamenický vrchnostenský úřad rozhodl, aby obyvatelé Vesničky náleželi k rychtě v Dolním Prysku, kam měli blíže než do Horní Kamenice. Školu a kostel měli navštěvovat v Horním Prysku. V roce 1850 byla však rychta v Dolním Prysku zrušena. Dolní Prysk byl připojen jako osada k Hornímu Prysku a Vesnička k místní obci Horní Kamenice, školou a kostelem však náležela nadále k Hornímu Prysku. Po vytvoření místní obce Dolní Prysk roku1887 bylo požadováno úplné oddělení Vesničky od Horní Kamenice a její připojení k Dolnímu Prysku, což se realizovalo v roce 1894.

V roce 1834 začal Johan Georg Asten stavět papírnu v údolí Pryského potoka, na rozmezí katastru Česká Kamenice, Horní Kamenice a Dolní Prysk. Roku 1868 koupil papírnu Ignaz Fuchs, který ji rozšířil a vybavil strojním zařízením. V letech 1898-1899 a roku 1907 opět se v okolí uskutečnily manévry a v Horním a Dolním Prysku byla ubytována eskadrona dragounů.

Roku 1897 vlivem vytrvalých dešťů nastala povodeň a způsobila nesčetné škody na majetku obyvatel. V Horním Prysku došlo k sesuvu půdy a u strážního domku čp.19 byla poškozena železniční trať. Voda strhla mosty a silniční provoz do České Kamenice byl přes Kamenický Šenov.

7. června 1907 se v Dolním Prysku konala první obecní slavnost. Byla zahájena polní mší farářem Fiřtikem, poté měl starosta Görner zahajující proslov, školní děti zpívaly a místní kapela je doprovázela. Při slavnosti v roce následujícím byla na školní budově odhalena deska na počest 60ti letého panování císaře Františka Josefa (1848 – 1908).

V roce 1908 se konala podobná slavnost v Horním Prysku, kde na kostelní zdi byla odhalena deska padlým vojákům za účasti důstojníků z Terezína, deputace veteránů ze Saska, Chřibské, České Kamenice, Polevska a Dolního a Horního Prysku. Slavnosti se hojně zúčastnili členové hasičů, tělovýchovy, horského spolku, pěveckého sboru a zástupců obce.

Koncem roku 1908 způsobila dlouho trvající nezaměstnanost sklářů velké starosti. Konaly se peněžní sbírky a podporu nezaměstnaným dávaly částečně ministerstvo práce a okresní výbor.

2. prosince 1910 se uspořádal v obou obcích poprvé den na ochranu dětí, který se od té doby každoročně opakuje. Na základě tohoto byly některé zdravotně nebo mentálně postižené děti podrobeny léčení.

V r. 1914 vypukla I. světová válka...

Zpracoval: Martin Krška, Dis.

  • Čeština
  • Polski

Vodohospodářská činnost

Digitální povodňový plán

ZŠ a MŠ Prysk

ZŠ a MŠ Prysk

Svěcení kostela sv. Petra a Pavla v Horním Prysku

Pryskoviny

Pryskoviny 2/2017

Vesnice roku 2016

FOFR CUP

Kde nás najdete