Modrá stuha v soutěži Vesnice roku 2014 míří do Prysku!

To, v co jsme při dlouhých a náročných přípravách jen tiše doufali, se v minulém týdnu stalo skutečností. Již při prvních debatách o tom zda do soutěže Vesnice roku 2014 naši obec přihlásit bylo jasné, že nemáme šanci uspět, pokud na prezentaci Prysku hodně nezapracujeme a pečlivě ji nepřipravíme. Ne, že bychom se neměli čím chlubit, ba právě naopak, ale doba, kdy k získání ocenění stačilo stoupnout si do kanceláře a s úsměvem odpřednášet základní informace o obci je dávno pryč.

Všechno začalo už samotným podáním přihlášky spojeným s vypracováním Charakteristiky obce s fotografickou přílohou. Vypsat podle osnovy základní informace o obci vypadá jednoduše, ale to by se nesmělo jednat o Prysk. „Stručný“ výčet nakonec tvořilo asi padesát stránek nepřehledného a špatně čitelného textu, se kterým bychom případného čtenáře odradili tak zhruba na páté stránce. Na následných úpravách Charakteristiky jsme pak s Petrou Draboňovou strávili společně i jednotlivě hodiny a hodiny, až jsme se nakonec dopracovali ke konečné verzi, která podle nás byla čtivá a dobře vystihovala vše, co se v Prysku podařilo realizovat a čím se můžeme pochlubit. Text byl konzultován s celým realizačním teamem a následně jsme ještě prováděli drobné korekce. Na grafické úpravě pak zvolna šedivěl Pavel Domalíp, který za pomoci spousty fotografií a své nezměrné šikovnosti přivedl na svět konečnou podobu dokumentu. Náš cíl vytvořit dokument, který i při letmém pohledu přesvědčí člena komise o kvalitách Prysku, se myslím, díky enormnímu nasazení všech zúčastněných, podařilo bezezbytku naplnit.

Po odeslání přihlášky rozhodně nenastalo období klidu a čekala nás ještě obtížnější část. Odprezentovat vše, čím se v Prysku můžeme pochlubit, zaujmout komisi a přesvědčit všechny o tom, že naše obec žije bohatým kulturním a spolkovým životem ve spojení s péčí o zeleň a meziobecní spoluprací vypadalo zpočátku jako naprostá šílenost. Naše společné sedánky se všemi členy pracovního teamu mě moc bavili a jsem moc rád, že jsme se hned na začátku shodli na hlavních bodech naší strategie. Určitě jsme věděli, že nepůjdeme cestou laciného podbízení a hry na city prostřednictvím dětí houpajících se na lezecké stěně, či kopajících do balónu. Soubory písní a tanců ve spojení s ohňostroji a hasičskou show u nás taky nepřicházely v úvahu. Postupně jsme společně připravili hlavní body návštěvy a dohodli jsme se, kdo bude mít kterou část na starost. Hodně jsme využívali i zkušeností Marcely Nacházelové, která pracuje v Srbské Kamenici – Vesnici roku 2013 Ústeckého kraje a Jardy Studničky ze Sloupu, který zvítězil v Libereckém kraji v roce 2010.

Dni „D“ předcházely náročné přípravy na Svěcení kostela sv. Petra a Pavla a upřímně jsem si nedovedl představit, že se hned den po víkendovém programu pro stovky lidí bez újmy na zdraví vrhneme na návštěvu komise Vesnice roku. Na jednu stranu jsme vzhled obce připravovali pro dvě akce najednou, ale skloubit vše dohromady bylo opravdu náročné. Aby všeho nebylo málo, tak k našim úkolům přibylo i umístění pískovcového podstavce pana Petra Jelínka a následný dovoz a instalace sochy sv. Jana Nepomuckého z Doks do Prysku. Celá anabáze s dovozem sochy vydá na samostatný článek, který jistě časem sepíšu. Sečteno a podtrženo znamenaly přípravy před příjezdem komise nepřetržitý sled práce a událostí, které by bez neuvěřitelného nasazení spousty pomocníků nebyly vůbec proveditelné.

Ještě neděle před návštěvou probíhala od rána do pozdních večerních hodin v plném zápřahu při dolaďování posledních nedostatků. Na spánek nebylo moc času a ráno při nervózním očekávání a popíjení jednoho šálku kávy za druhým nevypadal nikdo z nás moc ve formě. Samotná návštěva pak probíhala ve znamení neustálého spěchu a improvizace způsobené nedostatkem času. Dvě hodiny byly prostě málo. Celkový dojem z pobytu komise byl trochu rozpačitý. Všichni jsme vnímali jednak to, že jsme opravdu zaujali a hodně překvapili kvalitou prezentace. Na druhou stranu byla znát určitá rozpačitost porotců, daná možná právě tím momentem překvapení. Závěr na kiosku trochu srovnal všechny emoce a nad vynikajícím jídlem od Káji Šmída jsme pak už jen rozjímali nad tím, jestli pro naši obec něco „urveme“.

Každopádně jsme možná trochu neskromně vnímali, že po tom, co jsme předvedli, by cokoliv jiného, než jedna ze čtyř hlavních cen bylo zklamáním. Nahlas jsme o tom nemluvili, ale i ta možnost zisku Zlaté stuhy a titulu Vesnice roku 2014 nám všem určitě vězela v hlavě.
Po dvou bezesných nocích plných nepřetržitých myšlenkových pochodů o provázení komise obcí, jsme se konečně informačními kanály dozvěděli skvělou novinu. Máme Modrou stuhu za společenský život!!! Po tolika měsících práce tento verdikt určitě přinesl všem zúčastněným velkou úlevu, zadostiučinění a hlavně radost z dobře odvedené práce.

Pro mě osobně bylo období příprav mezi běžnou prací na obci hodně příjemným zpestřením a velkým zadostiučiněním. Díky chystání Vesnice roku se rozeběhla i řada dalších aktivit a ke konci náš team tvořil naprosto kompaktní a perfektně fungující celek. Musel jsem vzít bezezbytku zpět svá slova o nedostatku lidí ochotných pomoci a realizovat své plány a nápady. To vše vzalo v posledním půlroku za své a společenský a kulturní život v Prysku díky Vám všem opravdu „jede“.

Na závěr bych chtěl moc poděkovat všem zúčastněným za pomoc a spoustu práce, kterou odvedli. Ať už se jednalo o „velitele“ stanovišť nebo desítky dalších pomocníků, Ti všichni mají moji úctu a neskonalý obdiv. Díky Vám všem získal Prysk další významné ocenění a společně budeme moci získané prostředky využít na realizaci dalších plánů a záměrů.

Těším se na další spolupráci s Vámi všemi a ještě jednou moc děkuji.

Jan Sviták
hrdý starosta obce Prysk oceněné Modrou stuhou v rámci soutěže Vesnice roku 2014